3.7 Stravování a smyslové vnímání ve vesmíru

Účastníci se mají dozvědět informace o zdravém stravování a složení potravy. Zároveň mají zapřemýšlet nad tím, jak se liší stravování ve vesmíru oproti stravování na Zemi. Mohou ochutnat potraviny v podobných formách, v jakých se vyskytují na Mezinárodní vesmírné stanici. a otestují své smysly v pozměněných podobách.

Strava by měla být vyvážená, obsahovat určité množství bílkovin, sacharidů, tuků, vitamíny, minerály a stopové prvky.

Frontální výuka s prezentací kombinovaná s komunikací s účastníky, pokládání otázek, vlastní přemýšlení o tématu a diskuse. Také samostatné zapojení účastníků při ochutnávání potravin a interakce s mobilními exponáty.

Metody a formy

• Schopnost učit se je rozvíjena:
  • Přizpůsobením se smyslům matoucím exponátům
• Komunikace v mateřském jazyce je rozvíjena:
  • Porozuměním výkladu a vyjadřováním vlastních názorů a domněnek
• Sociální a občanské schopnosti jsou rozvíjeny:
  • Diskuzí nad tématem stravování
• Matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy a technologií jsou rozvíjeny:
  • Seznámením se se složením stravy, obeznámení s pojmy jako trans mastné kyseliny, omega 3 mastné kyseliny a jiné

Výuka s prezentací. Založená na pokládání otázek s cílem vlastního zamyšlení žáků nad tématem a schopností vést diskusi. Soubor stanovišť s pokusy a praktickými ukázkami a ochutnávkou vesmíru podobného jídla.

Příprava všech potřebných věcí. Příprava jednotlivých stanovišť. Je třeba v místnosti udělat místo na pět stanovišť, tak aby byly prostorově od sebe, aby se u jednoho stanoviště mohlo sejít i více účastníků. na první stanoviště připravit všechny potraviny. Přichystat si rychlovarnou konev na zalití těstovin – ideálně mít tedy stanoviště blízko zásuvky, ale není to podmínkou. Připravit talíře a příbory. Nachystat pět misek a do každé dát surovinu, tolik, aby pokryla alespoň dno. První miska bude obsahovat dětskou přesnídávku, druhá česnekový dip, třetí kečup, čtvrtá hořčici, pátá chilli omáčku – pořadí je ale libovolné a je možno zaměnit i obsah. Měla by však pro ztížení úkolu zůstat struktura potravy – kašovitá. k tomuto stanovišti nachystat taktéž lžičky. Lžičky umístit do nějaké nádoby – například další misky s popiskem čisté a připravit misku na špinavé lžičky. Připravit mobilní exponáty – sestavit dle návodu. Exponát s prohozenýma ušima je lepší umístit v místnosti do prostoru, respektive, aby účastník během toho, co bude mít prohozené uši na sobě, měl kolem sebe dostatek prostoru z důvodu bezpečnosti. Naopak exponáty převrácené oči je lepší umístit na stůl a přidat k němu židli pro lepší manipulaci. Stanoviště pro testování citlivosti nemá žádné zvláštní podmínky, je třeba však nachystat kružítka a pravítka a vysvětlit účastníkům správnou manipulaci.

Dále doporučuji připravit si předem prezentaci a spustit ji. Zabráníme tak nečekaným technickým potížím a nevznikne nám tak „prázdné okno“ při komunikaci s žáky.

Účastníci se společně s realizátorem přesunuli do výukové místnosti se smartboardem, kde byla připravená prezentace. Účastníci sedí tak, aby všichni viděli jak na realizátora, tak na prezentaci. Tomu uzpůsobíme i světelné podmínky.

Realizátor zahájí výuku.

Dnešní blok je zaměřený na jednu z důležitých věcí při osidlování vesmíru, a to je stravování. Aby účastníci mohli uvažovat o tom, jaké jídlo mohou vzít do vesmíru, musíme je nejdříve seznámit se stravováním na Zemi. Během úvodní prezentace by se měli žáci naučit, jaké živiny potřebujeme k přežití a udržení zdraví, v jakém množství a jaké důsledky plynou z jejich nadbytku či nedostatku. Úvodní prezentace by neměla přesáhnout více jak půl hodiny (30 minut). Mně se to bohužel nepovedlo, ale na druhou stranu jsem měla od účastníků vizuálně zpětnou vazbu, že reagují, odpovídají, zajímají se.

„Vítám Vás na dalším výzkumném bloku. Dnes se spolu zaměříme na další důležitý aspekt přežití ve vesmíru, a tím je stravování. Abychom mohli společně zkoumat, jak se stravují astronauti v beztížném stavu a jaké potraviny bychom vůbec mohli vzít do vesmíru, zaměříme první část našeho bloku na stravování na Zemi.“

„Pravděpodobně již nějaké znalosti máte, mezi vámi jsou někteří, kteří posilují, a k tomu taktéž patří správné stravování.“ Dobré je zahájit komunikaci s účastníky otázkami, jestli se již někdy zajímali o složení své potravy nebo jestli někdo posiluje. ze zkušenosti chlapci v této věkové kategorii se již zajímají o cvičení a s tím souvisí i stravování.

„Co by tedy strava měla obsahovat?“

Nechat prostor na přemýšlení a vybízet ke sdílení všeho, co je napadne. Většinou žádná odpověď není špatně. Žáci odpovídají: sacharidy, bílkoviny, tuky, vitamíny, vápník, …

Tento slide zobrazuje jednotlivé informace po částech. Nejdříve odkryjeme již zmiňované bílkoviny, sacharidy a tuky. Dále připomeneme, že důležitou součástí stravy jsou také vitamíny, minerály a stopové prvky.

„Je to přesně tak jak říkáte. To, co musíme přijímat, jsou bílkoviny, sacharidy a tuky. Dále by strava měla obsahovat také vitamíny, minerály, případně další prvky.“

Tento slide zobrazuje jednotlivé informace po částech. Abychom mohli účastníkům klást otázky a nezobrazovali jim hned odpověď, nejprve klademe otázku a až po kliknutí se zobrazí správná odpověď.

„Víte, kolik bílkovin bychom měli skrz den sníst?“

Necháme účastníky tipovat či odpovídat dle jejich znalostí, pak odkryjeme počet gramů a procento z denního příjmu. Slovně vše shrneme.

„Samozřejmě je to různé, podle typu člověka, případně záleží, zda člověk posiluje nebo jakou vykonává během dne aktivitu. Uvádí se 6-8 g/kg denně, obecně by měly bílkoviny zastupovat 10-15% celkového denního přijmu.“

„K čemu nám ty bílkoviny vlastně jsou, jakou mají funkci?“

Žáci odpovídají: růst svalů. Zde se zapojili hlavně chlapci, kteří právě při cvičení vědí, že na růst svalů potřebují bílkoviny.

Odkryjeme text: Funkce.

„Ano, jejich funkce je stavební, jsou důležité pro růst a obnovu tkání a v případě nouze, kdy chybí ostatní živiny, jsou i zásobárnou energie.“

„Víte, z jakých potravin můžeme získat bílkoviny?“

Žáci odpovídají jednohlasně: maso

Odkryjeme text Zdroje.

„Záleží na původu bílkovin. Existují bílkoviny živočišné, někdy nazývané taky plnohodnotné, kam řadíme maso, sýry, vejce, mléko, mléčné výrobky. Pak jsou bílkoviny rostlinné, tzv. neplnohodnotné, které lze získat z luštěnin, obilovin, rýže či dalších již zpracovaných výrobků, jako je tofu, seitan, tempeh. Rostlinné bílkoviny ve větší míře konzumují vegani a vegetariáni a při správném množství si nemyslím, že by jejich strava byla neplnohodnotná.“

Mluvím z vlastní zkušenosti a sledování informací o veganství v různých internetových skupinách i mezi známými. Pro účastníky může být novinkou, že bílkoviny se nachází nejen v mase a živočišných výrobních.

„Co se stane, když konzumujeme nedostatek bílkovin?“

Žáci odpovídají: budeme slabí, neporostou nám svaly

Odkryjeme text: Nedostatek.

Dle prezentace to můžeme shrnout jako snížení obnovy a růstu tkání.

Tento slide zobrazuje jednotlivé informace po částech. Abychom mohli účastníkům klást otázky a nezobrazovali jim hned odpověď, nejprve klademe otázku a až po kliknutí se zobrazí správná odpověď. Začneme opět s množstvím.

„Kolik byste tipovali, že potřebujeme sacharidů?“

Žáci tipují.

Odkryjeme text o množství.

„Doporučený příjem je minimálně 50 g na den, sacharidy by měly tvořit kolem 55-60 % celkového denního příjmu.“

„K čemu je vlastně potřebujeme?“

Od žáků zazní: Energie

Odkryjeme text: Funkce.

„Ano, sacharidy jsou největším zdrojem energie. Sacharidy z chemického hlediska můžeme rozdělit na několik druhů. Jsou to monosacharidy, kam patří hlavně glukóza (hroznový cukr), fruktóza (cukr z ovoce) a galaktóza. Dále jsou to oligosacharidy, jako sacharóza (nejběžnější forma cukru, cukr řepný, třtinový), laktóza (cukr mléčný) a polysacharidy, kam patří škrob (obiloviny, luštěniny, brambory) a celulóza, což je vláknina – nestravitelná část potravy, která je důležitá pro správné fungování střev.“

„Co když přijímáme nadbytek sacharidů?“

Odpověď: tloustneme

Většinou jednoznačná odpověď, odkryjeme text: Nadbytek.

„Přesně tak, při dlouhodobém nadbytku sacharidů, zejména cukrů, může docházet až k obezitě a dalším důsledkem je zubní kaz nebo zvýšená kazivost zubů.“

„A nedostatek?“

Žáci odpovídají: nemáme energii nebo váhají.

Odkryjeme text: Nedostatek.

„Nemáme energii, máme nízký krevní cukr, jsme unavení, podráždění.“

Tento slide zobrazuje jednotlivé informace po částech. Abychom mohli účastníkům klást otázky a nezobrazovali jim hned odpověď, nejprve klademe otázku a až po kliknutí se zobrazí správná odpověď. Začneme opět s množstvím.

„Tuky jsou taktéž nedílnou součástí potravy. Jejich konzumace by se neměla přehánět. Ideálně by měly tvořit maximálně 30 % z denního příjmu. Tuky jsou zásobárnou energie. Tuky jsou tvořeny mastnými kyselinami a můžeme je rozdělit na nenasycené a nasycené mastné kyseliny. Ty nasycené získáváme z másla, sádla, uzenin, tučného masa, mléčných výrobků, ale i palmového a kokosového oleje. Tyto nasycené mastné kyseliny by neměly tvořit velkou část příjmu, jelikož zvyšují hladinu LDL cholesterolu, to je ten „zlý“ cholesterol, který má pak skrz následek riziko kardiovaskulárních chorob. Nasycené mastné kyseliny se nachází v ořeších, semenech, avokádovém, lněném a řepkovém oleji. Tyto mastné kyseliny naopak pomáhají udržovat normální hladinu cholesterolu v krvi, zejména toho „dobrého“ HDL cholesterolu.“

„Co hrozí, když máme tuků nadbytek?“

Odpověď účastníků: budeme tlustí

Odkryjeme text: Nadbytek. Dobré je zmínit, že nadbytek tuků nemá skrz následek jen tloustnutí, ale že látky vstřebané z tuků jsou schopny usazovat se v cévách jako tzv. aterosklerotické pláty, a tím cévy ucpávat. z toho důvodu pak mívají lidé vysoký krevní tlak, infarkt či mrtvici. Možno odkázat na předchozí blok, kdy jsme pitvali srdce a vysvětlovali si, jak vzniká infarkt.

„Opět obezita a již zmíněné riziko chorob srdce a cév.“

„A nedostatek?“

Žáci přemýšlí.

Odkryjeme text: Nedostatek.

„Jednoduše, omezení tuků ve stravě spěje ke snížení hmotnosti.“

Na tomto slidu se původně zobrazí pouze pojmy Omega 3 mastné kyseliny a Trans mastné kyseliny. Zeptáme se žáků, zda se již s těmito pojmy setkali a jestli ví, co znamenají. Postupně odkrýváme informace.

„Dále bych vám představila ještě dva pojmy, které se často objevují v mediích, a ne každý jim rozumí. Jsou to omega 3 mastné kyseliny. Co myslíte? Jsou pro nás dobré nebo ne?“

Žáci hádají.

„Omega 3 mastné kyseliny patří mezi polynenasycené a jsou důležité pro zdravé fungování pohybového aparátu, kardiovaskulárního systému, podporují správný růst a vývoj dětí a získáme je hlavně z ryb a dětmi nenáviděného rybího oleje.“

„Dále pak trans mastné kyseliny. Ty jsou pro nás „dobré“ nebo „dobré“?“

Opět hádají a předkládají své domněnky.

„Trans mastné kyseliny jsou z výživového hlediska to nejhorší. Opět zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění. Neměly by tvořit více jak 1 % z celkového denního příjmu. a kde se objevují? Jsou to různé nekvalitní náhražky čokolád, trvanlivé pečivo či různé polevy.“

„Jaké znáte vitamíny?“

„Odpovědi: C, B12, vitamín D, …jakýkoliv vitamín si vzpomenou.“

„Vitamíny rozdělujeme do dvou skupin – na rozpustné v tucích, kam patří A, D, E, K. Určitě to po vás někdy budou chtít v chemii nebo biologii, proto je na to taková pomůcka ZADEK bez Z. a rozpustné ve vodě, kam patří například Céčko, B komplex, kyselina listován, niacin. Je to důležité z důvodu správného užívání vitamínů.“

Z výčtu vitamínů v prezentaci jsem vybrala pouze některé zástupce, jež obsahují důležité a zajímavé informace. Výběr byl čistě subjektivní. a takto jsem postupovala, jelikož mi přišlo zbytečné a zdlouhavé účastníkům číst všechny informace.

Dále byly žákům na prezentaci zobrazeny všechny možné vitamíny, k čemu slouží, co se stane, když máme nadbytek nebo nedostatek těchto vitamínů a v jakých potravinách se nachází.

„Ráda bych zmínila vitamin A, který by neměly užívat zejména těhotné ženy, jelikož působní jako teratogen, to znamená, že má neblahé účinky na vývoj plodu a může dojít k jeho potratu nebo různým deformacím. Vitamín D je zase jediný vitamín, který nezískáváme potravou, ale pouhým pobytem na slunci. Vitamín k je důležitý pro krevní srážení. Lidé s nedostatkem vitamínu k mohou mít zvýšenou krvácivost, například i v podkoží, a proto mají více modřin.“

Zde jsem postupovala stejně jako u slidu 9.

„Vitamin B6 zase přispívá k dobrému metabolismu, kvůli jeho nedostatku můžeme trpět anemií, což je nedostatek červených krve nebo červeného barviva v krvi, s čímž je spojená únava. Důležitá je kyselina listová nebo také vitamin B9, ta se naopak doporučuje užívat ženám, které chtějí otěhotnět, a i v těhotenství, podporuje zdravý vývoj plodu. B12, taky důležitý vitamin, tenhle vitamín se dá přirozeně získat pouze z potravin živočišného původu, proto ho zejména vegani a vegetariáni musí doplňovat ve formě pilulek.“

Zde poslední vitamín a již na začátku zmiňované minerální látky a stopové prvky.

„Ještě tu mám vitamín C, ten určitě všichni znáte, je důležitý pro správné fungování imunity.“

„Zde máme některé minerální látky, které tělo potřebuje. Magnézium – hořčík pro správné fungování nervové soustavy, jeho příjem by se měl zvýšit, pokud někdo trpí na křeče. Pomáhá také při únavě a stresu. Železo je důležité pro tvorbu červených krvinek. Lidé s nedostatkem železa pociťují únavu, vyčerpání, často se zadýchávání, jsou slabí. Samozřejmě vápník pro stavbu kostí. a další minerály jako sodík, draslík, chlor, které se účastní různých pochodů v těle. Mezi další prvky, které by se měly ve stravě objevovat, patří chrom, jod a zinek. Nicméně tyto látky jsou v těle pouze ve stopovém množství.“

„A kolik toho teda musím skrz den sníst?“

Žáci odpovídají správně, že to má každý člověk jinak, že záleží, co dělá, jestli sportuje apod.

Tento slide má pomoci žákům vyznat se v množství jídla (energie), které by měl člověk přijímat. Je to velice individuální a záleží to na spoustě věcí. Někdo potřebuje sníst skrz den např. 1000 kcal a vystačí mu to, aniž by hubnul či přibíral. To však neznamená, že to bude stačit i jinému člověku. Energetická potřeba organismu závisí na výšce, hmotnosti, z čeho se dá vypočítat bazální metabolismus. To ale není celé, jelikož každý člověk se hýbe, takže k tomu musíme přičíst i aktivitu. na tohle jsou výborné třeba kalorické tabulky, kde zadáte vaše údaje a běžnou fyzickou aktivitu (lehká, střední, těžká) a ty vám vypočítají, kolik kcal nebo kJ byste skrz den měli sníst. Nechtěla jsem se však zobrazovat žádná čísla a spíše informovat žáky o tom, že každý organismus je jiný a má jinou potřebu. Pokud bychom se chtěli bavit o nějakém konkrétním množství, je třeba dát si pozor a stále upozorňovat na variabilitu lidského těla. Zejména v tomto věku mohou být dívky citlivé a mohly by získat mylné představy o tom, kolik by toho měly sníst. Co se týče jednotek, já osobně ráda využívám jednotku kcal, někteří však mohou počítat právě kJ. 1 kcal (kilokalorie) = 4,185 kJ (kilojoule)

„Energetická spotřeba organismu se skládá z bazálního metabolismu – to je množství energie, které tělo potřebuje pro vlastní fungování, udržení základních životních funkcí. k tomu je nutné přičíst energii na trávení, vstřebávání a ukládání živin a tělesnou aktivitu. Toto množství energie se vyjadřuje v kJ nebo kcal. Obecně pokud nechceme hubnout ani nabírat by se měl energetický příjem rovnat energetickému výdeji.“

„V čem se tedy liší stravování ve vesmíru?“

Žáci přemýšlí a říkají své nápady. Tady je dobré nechat jim opravdu prostor pro přemýšlení. na základě předchozích bloků by si měli uvědomovat, jaké podmínky ve vesmíru panují.

Následně jim jsou puštěna dvě videa, kde vidí, jak jedí astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici, co jedí, jakým způsobem to připravují, jak se některé potraviny ve vesmíru chovají – zejména ty tekuté. Realizátor některé věci komentuje, případně upozorní, na co se mají žáci zaměřit. Například na to, jak se chovají tekutiny v nulové gravitaci, že zaujímají určitý tvar, během toho, co se vznáší. Že veškeré uniknuté kapky či drobečky poletují kolem. Jak jsou tekutiny schopné přilnout pomocí povrchového napětí k dalším objektům. Dále možno upozornit na přípravu jídla – do plastového obalu se přidá pouze horká voda – a způsob, jakým astronauti z těchto obalů jedí.

Videa byla zařazena pro přesnější představu, ale také pro pobavení, protože jíst v nulové gravitaci může být někdy opravdu vtipné.

Druhé video je spíše takový recept na typickou vesmírnou snídani. Zde je možné účastníky navnadit na to, že dané jídlo si budou moci sami připravit a ochutnat.

Následuje otázka:

„Jaká tedy vesmírná strava musí být? Jaké musí mít vlastnosti?“

Žáci odpovídají: nesmí drobit, musí se rychle připravovat, musí mít dostatek živin, dlouho vydržet… Zde mohou čerpat z videí, která již viděli.

Na tomto slidu vidí všechny podmínky, které vesmírné jídlo musí splňovat.

„Strava musí být výživná, dobře stravitelná, mít nízkou hmotnost, být dobře zabalená, rychle připravitelná, vyžaduje minimální úklid, nesmí nechávat drobky, dobře skladovatelná, lehce otevíratelná, zanechá minimum odpadu, trvanlivá, nutričně vyvážená.“

„Jaké jsou tedy potom potraviny, které byste si do vesmíru rozhodně vzít nemohli?“

Žáci přemýšlí a sdílí své nápady.

Tento slide obsahuje seznam vybraných zapovězených potravin ve vesmíru.

„Patří tam čerstvé ovoce a zelenina (mají krátkou trvanlivost, celkem velkou hmotnost i objem), perlivé nápoje (problém s bublinkami, které po otevření nevyprchají z lahve a způsobují astronautům potíže v trávicím traktu), mražené potraviny (na ISS není mrazák, není jak je rozmrazit, zmrzliny taktéž nemají), sypké koření (jednoduše poletovalo by kolem, což je pro astronauty nebezpečné, využívají se však například chilli omáčky, sůl a pepř mají v tekuté formě), víno, pivo a další alkohol (někdo to již zkoušel a alkohol nechutnal dobře, navíc astronauti jsou ve vesmíru kvůli důležité práci a nechceme je opilé), chléb (nevydrží, drobí), mléko (kráká trvanlivost, nahrazuje se mlékem sušeným), sušenky, chipsy (opět drobivé).“

Tento slide by šel upravit pouze na výčet potravin a motivovat žáky, aby přemýšleli sami, proč zrovna tato jídla ve vesmíru mít nemůžou.

„No a jak to jídlo ve vesmíru teda vypadá, jak se připravuje, jakou má formu? Víme, že dříve se používali i například jídla v tubě kašovité struktury. Dnes je nabídka mnohem rozmanitější a NASA se snaží zajistit astronautům co nejlepší stravu, jak chuťově, tak i strukturou, snaží se o to, aby jídlo bylo podobné tomu na zemi, dokonce sestavují jídelníček na míru každému astronautovi dle jeho preferencí a původu.“

Následující slide byl zařazen pro představu, jak to je ve vesmíru se stravováním dnes, jelikož většina lidí si myslí, že astronauti stále jí pouze jídla z tuby. Není třeba nějak zvláště zabíhat do detailů, spíš jenom představit dané formy a ukázat účastníkům, že vesmírný jídelníček je opravdu pestrý a často se v něm objevují i jídla a potraviny, které konzumujeme i my běžně na zemi.

Zde je výčet, v jakých formách se jídlo na ISS nachází.

• beverage (nápoje) – káva, džus, čaj, voda, nutriční drinky, mléko – často v sušené formě, připravují se tak, že se do nich přidá pouze horká nebo studená voda.
• fresh food – ovoce, zelenina → jednou skrz čas, když se dopraví na ISS nové zásoby, přibalují se astronautům i čerstvé potraviny pro psychickou podporu astronautů
• irradiated (sterilizované ionizujícím zářením) – takto se připravuje maso, aby vydrželo dlouhou dobu a zároveň neobsahovalo žádné bakterie či jiné choroboplodné zárodky
• intermediate moisture – sušené meruňky či jiné sušené ovoce
• natural form – ořechy, proteinové tyčinky, mandle, brownies, vše zvlášť balené a samozřejmě musí být případné tyčinky, brownies nedrobivé
• rehydratable – rýže, těstoviny, míchaná vajíčka, cornflakes, houbová polévka, ravioly, kuřecí curry – asi nejčastěji využívaná forma jídla, připravuje se tak, že do obalu astronaut napustí horkou vodu, která jídlu dodá opět potřebnou konzistenci, tímto způsobem je možné připravit opravdu různorodé spektrum pokrmů
• thermostabilized – kandované ovoce nebo jiné pokrmy stabilizované teplotou
• Freeze-dried – mrazem sušené ovoce (jahody, maliny)
• Extended shelf-life products – potraviny s dlouhou trvanlivostí, oblíbené jsou wafle
• Shelf-stable – tortilly, které často nahrazují pečivo
• Condiments – sůl, pepř (tekutá forma), kečup, hořčice, majonéza, již zmíněná dochucovadla

„Mění se nějak chuť potravin ve vesmíru?“

Žáci přemýšlí a předkládají své domněnky.

„Chuť jako taková se nemění. Mění se vnímání chuti. v nulové gravitaci totiž dochází k jinému rozložení tekutin v těle. na zemi se většina vody v těle drží v nohách vlivem gravitace. v nulové gravitaci se přemísťuje spíše do horní poloviny těla. z toho důvody mají astronauti nafouklé obličej, tzv. puffy face a chicken legs – hubené nohy. Tekutina v hlavě zaplní dutiny nosní a vy máte pocit, ucpaných dutin, jako když máte rýmu. Stejně jako při rýmě vám přijde jídlo bez chuti, tak to mají astronauti. Jídlo jim připadá více mdlé, proto mají rádi výraznější chuti a jídlo si často dochucují například chilli omáčkou.“

„A co ostatní smysly? Ovlivňuje nulová gravitace i je?“

Prostor pro přemýšlení a sdělování názorů.

„Co se týče zraku, ten zůstává nezměněn. Stejně tak sluch. Hmat taktéž zůstává, mění se však citlivost na různých částech těla. Vzhledem k tomu, že v nulové gravitaci astronauti využívají spíše vrch nohou, protože se různé zachytávají a přidržuji, může se jim na těchto místech objevit hrubší kůže. Naopak plosky nohou nepoužívají vůbec.“

Následující část, na kterou je vyhrazena půl hodina (30 minut), je určena k vlastnímu zkoumání smyslů. Žáci plnili úkoly ve dvojicích nebo sami. U testování kožní citlivosti je lepší dvojice, stejně jako u obrácených uší. Naopak ochutnávání s čichem i bez – dělal každý sám. U exponátu s převrácenýma očima taktéž může být jenom jeden.

K těmto aktivitám dostal každý účastník záznamový list, kde byly jednotlivé úkoly popsány a vytvořen prostor pro zaznamenávání poznatků.

„V následující části si budete moct otestovat své smysly. Úkoly máte uvedené na tomto pracovním listě. do toho můžete taktéž psát výsledky úkolů. Jako první zde máme připravené potraviny, které se reálně objevují jako součást vesmírné stravy. Vy si je můžete vyzkoušet. Máme tu těstoviny v rehydratovatelné formě, ovoce sušené mrazem, tortilly, wafle, arašídové máslo, med, marmeládu a další věci. Můžete si zkusit vytvořit snídani podle Chrise Handfielda, jakou jste viděli ve videu. „Sandwich“ z tortilly, s burákovým máslem a medem. Druhým stanovištěm je chuťová zkouška se zacpaným nosem. Máte zde připravené misky s potravinami v kašovité formě, aby rozpoznávání nebylo ovlivněné strukturou. Vaším úkolem bude zacpat si nos – můžete využít i kolíčků, a zkusit rozpoznat, o jakou chuť nebo potravinu se jedná. Dále si vyzkoušíte zkoušku citlivosti. k tomu budete potřebovat kružítko. Rozpětí kružítka si navolíte dle údaje v tabulce a budete si zaznamenávat, zda na daných místech cítíte jeden nebo dva body. Abychom Vám trochu zamotali i ostatní smysly, připravili jsme pro vás dva exponáty. Vyzkoušíte si, jak byste slyšeli a jak se dokážete orientovat, když máte přehozené uši. a jestli zvládnete spojit dva konce tyček k sobě, když budete mít zrak zrcadlově převrácený. na projití stanovišť máte půl hodiny.“

Žáci během půl hodiny (30 minut) střídavě prochází stanoviště a zaznamenávají si své výsledky. Realizátor jim je stále k dispozici pro doplňující otázky či vysvětlení.

Stanoviště s ochutnáváním „vesmírných“ jídel vyžadovalo nejvíc asistence. Účastníkům jsem představila jednotlivé potraviny a vysvětlila, proč zrovna tyto jsem vybrala. Tyto informace jsou zapsané v tabulce Pomůcky a materiál. Většina potravin se taktéž objevila na promítnutých videích, takže žáci mohli vidět, že se tyto potraviny skutečně na ISS jedí. Dopředu je dobré zapnout rychlovarnou konvici, aby byla připravená voda na zalití těstovin. Někteří účastníci byli nejdříve nesmělí, jiní se naopak na jídlo vrhli. Ačkoliv tato aktivita nebyla nijak zvlášť strukturovaná, ve výsledku účastníky bavila nejvíc.

Stanoviště ochutnávání se zacpaným nosem obsahovalo několik misek, jejichž obsah je zmíněn v části příprava. Účastníci se zacpaným nosem ochutnávali jednotlivé „kaše“. Zde je nutné připomenout, aby používali vždy čistou lžičku do každé misky nebo svou lžičku oplachovali, aby si vzájemně nepředávali viry či bakterie z úst do misek. Dobré je také aktivně pobízet žáky, aby po chuťové zkoušce po sobě všechny lžičky řádně umyli.

Stanoviště s měřením citlivosti se plnilo ve dvojicích. Jeden člověk měl zavřené oči a druhý nastavoval mezi rameny kružítka vzdálenosti, jež jsou dány v pracovním listu, a postupně se dotýkal oběma špičkami kružítka na různých částech těla. Člověk se zavázanýma očima měl říct, zda cítí dotyk jednoho nebo dvou bodů. Jelikož je na různých částech těla různá citlivost, mohl cítit na dlani i vzdálenost jeden centimetr mezi bodci jako dva body, ale na ramenou i vzdálenost 5 cm mezi body jako bod jeden. Důvodem je rozdílné množství receptorů v kůži, na různých částech těla. Nejcitlivější jsou prsty, dlaně, ale i například jazyk. Mezi nejméně citlivé pak patří záda.

Exponát Prohozené uši vyžadoval taktéž přítomnost dvou lidí. Jeden, který si uši nasadí, a druhý, který na něj mluví. Pro ztížení je možné, aby si člověk s „ušima“ zavřel oči a snažil se uhodnout, odkud na něj druhý člověk volá.

Exponát Prohozené oči byl pro jednoho člověka. Pohledem přes sklíčka člověk viděl, jakoby měl oči prohozené, a při pohledu přes tato sklíčka se měl pokusit spojit dotykem dva konce tyček, jež držel v rukou. Oba mobilní exponáty byly samoobslužné a nevyžadovaly větší zasahování realizátora.

Realizátor musí rázně upozornit na konec, jelikož skupina účastníků je různě rozmístěna po místnosti a komunikuje mezi sebou. Na konci bloku jsou žáci požádání, aby sdělili své výsledky a dojmy z jednotlivých zkoušek smyslů, případně, zda je něco překvapilo nebo cokoliv co by s námi chtěli k tomuto tématu sdílet.

• Chris Hadfield's Space Kitchen: https://www.youtube.com/watch?v=AZx0RIV0wss
• ,Space makes eating a lot more fun!' Astronauts explain food prep: https://www.youtube.com/watch?v=onm7P_iFueE
• What It's Like To Eat Food In Space: https://www.youtube.com/watch?v=OINZX0SFVn8
• How Does Food Get Delivered to Space?: https://www.youtube.com/watch?v=u3zYG98ah04
• Eat Like an Astronaut: https://www.youtube.com/watch?v=AGR3FiEkBwA&t=244s
• Former NASA Astronaut Explains How Food Is Different in Space: https://www.youtube.com/watch?v=E36F4XG5zcY&t=123s
• Astronaut Chris Hadfield and Chef Traci Des Jardins Make a Space Burrito: https://www.youtube.com/watch?v=f8-UKqGZ_hs&t=193s
• Chris' Kitchen: Dessert in Space: https://www.youtube.com/watch?v=Pwv6Hcn-0HY
• Tasting Astronaut Food: Inside NASA's Space Food Systems Laboratory: https://www.youtube.com/watch?v=6vVle67Tfjc&t=24s

Obsahové přílohy