3 Metodická část

  • Prolog
  • 3.1 Ranní rozcvičky
  • 3.2 Vodoběhy Vás vítají
  • 3.3 Moje vysněná budoucnost
  • 3.4 Počasí a meteostanice
  • 3.5 Voda jako prvek
  • 3.7 Fórum města Vodoběhy
  • 3.6 Investoři
  • 3.8 Kampaň "Voda znamená život"
  • 3.9 Voda na Zemi
  • 3.10 Voda jako zdroj energie
  • 3.11 Cesta vody k nám domů
  • 3.12 Protejkalovi
  • 3.13 Putování po okolí
  • 3.15 Dračí stezka
  • 3.16 Jako led
  • 3.17 Cumulonimbus
  • 3.18 Oběh vody
  • 3.19 Čovko čaj
  • 3.20 Galavečer
  • 3.21 Nafouklé emoce
  • 3.22 Průzkum veřejného mínění
Načítám ...

Prolog

Zvolená forma, přístup a způsob práce s žáky

Pětidenní pobytový program školy v přírodě je složen z řady aktivit, které na sebe dramaturgicky navazují a umožňují tak vytvoření kompaktního zážitku, díky kterému se žáci tématu důležitosti vody přiblíží nejen na úrovni faktické ale i postojové.

Žáci na sebe po dobu konání školy v přírodě berou roli obyvatel smyšleného městečka v budoucnosti. Městečko čelí problémům spojeným se suchem a nedostatkem pitné vody. Žáci v roli dospělých angažovaných občanů získávají potřebné informace o vodě formou her, pokusů a přednášek. Takto získané znalosti pak mají využít při společném rozhodování o tom, jakým způsobem bude jejich město s vodou hospodařit.

Žáci jsou v průběhu programu rozdělení do skupin. Skupiny spolu v jednotlivých dílčích aktivitách sice soutěží, ale celkově jdou všechny skupiny za společným cílem. Společně si každý večer odhlasují dílčí opatření, která mohou pomoci vyřešit problematiku sucha ve smyšleném městečku v blízké budoucnosti.

U žáků podporujeme kreativitu a vlastní uvažování, a to i na úkor správnosti technického řešení. K podpoření celého konceptu/příběhu na sebe rovněž realizátoři v průběhu ŠVP přebírají různé role, jako je starosta obce, místostarosta obce, investoři apod., aby podpořili u žáků autentický prožitek.

Kroky nutné pro přenos do kontextu jiného realizátora

Téměř všechny aktivity jsou přenositelné do jiného prostředí, než v jakém byly pilotně uvedeny. Prostředí, ve kterém se informace předávají, je spíše kulisou. Přesto je ale vhodné vybrat pro konání ŠVP areál, kde je možné být s žáky venku. Za velmi vhodnou považujeme variantu, kdy je v blízkosti areálu nějaký zdroj vody - rybník, potok apod., ovšem není to bezpodmínečně nutné.

Aktivita, která je nutná radikálně upravit, je “Putování po okolí”. V našem případě je vybráno 8 konkrétních zajímavých míst z okolí místa pilotního uvedení. Je tedy potřeba vybrat jiná zajímavá zastavení ve vybrané lokalitě ŠVP - cílem aktivity je poznání okolí.

Další aktivitou, která je lokálně zaměřená, a při uvedení pro žáky z jiné lokality je potřeba ji upravit, je “Cesta vody k nám domů”. Tato aktivita se zaměřuje konkrétně na brněnské zdroje pitné vody. Princip aktivity lze ale i tak využít, pokud realizátoři vypracují obdobnou úvodní prezentaci, která účastníkům představí zdroje pitné vody v jejich lokalitě. Závěrečná týmová hra na “vodovodní síť” se na žádnou konkrétní lokalitu neváže, ale je vhodnější k ní připravit vlastní kartičky s fotkami lokálních zdrojů vody, úpraven a popř. i vodojemů.

Přenos do jiného prostředí může být univerzálně následující:

  • Ranní rozcvičky - aktivitu lze uvádět kdekoliv na volnějším prostranství v areálu místa konání ŠVP - ideálně louka, hřiště, veranda apod.; za nepříznivého počasí lze uvádět v tělocvičně, menším sále nebo prostornější místnosti (učebně).
  • Fórum města Vodoběhy - aktivitu lze uvést ve větší místnosti (učebně) menším sále či tělocvičně, kde se žáci rozdělí do skupin a vidí na “herní tabuli”.
  • Investoři - aktivitu lze uvést v místnosti (učebně), kde se žáci mohou rozdělit do skupin - ideálně 4 stoly v každém rohu místnosti.
  • Vodoběhy Vás vítají - seznámení s daným místem konání ŠVP, seznámení s realizátory - nutno přizpůsobit danému místa, uvažovat, jaká místa jsou důležitá pro představení (vchod do areálu, vchod do lesa, sociální zařízení apod.).
  • Moje vysněná budoucnost - aktivitu lze uvést v místnosti (učebně), na louce/ hřišti.
  • Počasí a meteostanice - aktivitu lze uvést v místnosti (učebně), kde je k dispozici projektor a kde se žáci mohou rozdělit do dvojic k pracovním stolům.
  • Voda jako prvek - aktivitu lze uvést v místnosti (učebně, dílnách), kde je k dispozici projektor a žáci se mohou rozdělit do pracovních skupin ke stolům s materiálem na dané aktivity.
  • Voda na Zemi - aktivitu lze uvést v místnosti (učebně, dílnách), kde je k dispozici projektor, žáci se mohou rozdělit do pracovních skupin ke stolům s materiálem na dané aktivity.
  • Voda jako zdroj energie - aktivitu nutno uvést venku, kvůli použití většího množství vody; například louka, okraj lesa, park.
  • Cesta vody k nám domů - aktivitu lze uvést ve větší místnosti (učebně), kde je k dispozici projektor a volný prostor pro umístění lan do písmene “X”, ideálně mít k dispozici podsedáky pro žáky.
  • Protejkalovi - aktivitu lze uvést venku nebo ve více menších místnostech - je potřeba vytvořit 4 izolovaná stanoviště, na kterých se žáci vzájemně neuslyší.
  • Povodňové „Věřte, nevěřte“ - aktivitu lze uvést venku - na louce, hřišti.
  • Dračí stezka - aktivitu lze uvést venku - ideálně na okraji lesa či na louce.
  • Jako led - lze uvést v místnosti (učebně), kde se žáci mohou rozdělit do pracovních skupin ke stolům s materiálem na aktivity.
  • Cumulonimbus - aktivitu je vhodné uvést venku; například louka, okraj lesa, park; za nepříznivého počasí je možno aktivitu přizpůsobit např. do tělocvičny.
  • Oběh vody - u této aktivity je potřeba vytvořit několik zcela oddělených stanovišť. Aktivitu lze uvést v prostředí areálu konání ŠVP či v celé budově (za nepříznivého počasí).
  • Čovko čaj - aktivitu lze uvést venku; například louka, okraj lesa, park.
  • Nafouklé emoce - aktivitu lze uvést v jakékoliv místnosti (učebně) nebo venku, kde je možné narovnat židle (či podsedáky) do kruhu.
  • Průzkum veřejného mínění - aktivitu je vhodné rozmístit na větší plochu - louka, hřiště. Lze uvést také ve větší místnosti typu sál nebo tělocvična. Žáci by měli mít dostatek prostoru, aby se mohli u jednotlivých otázek rozhodovat sami za sebe.
  • Kampaň „Voda znamená život“ - pro tuto aktivitu je potřeba vytvořit “tréninková místa” pro jednotlivé skupiny, závěr aktivity lze uvést v místnosti (učebně).
  • Galavečer - aktivitu je vhodné uvést ve větší učebně, sále či tělocvičně, kde je zvuková technika případně projektor a žáci mohou tancovat a pohybovat se.

Úpravy programu pro zajištění přenositelnosti do škol

Celý program je koncipován jako “Škola v přírodě” - tedy s cílem uvést maximální možný počet aktivit venku - “v přírodě”. Kompletní program, tak jak byl navržen, se tedy těžko přizpůsobí prostředí školy a není to ani žádoucí. Ovšem velká část se dá použít a přizpůsobit např. jako koncept projektové výuky (popř. projektových dní). Spousta aktivit se dá rovněž použít samostatně jako doplněk k výuce nebo její oživení.

Název projektové výuky: “Voda znamená život!”

Časový harmonogram

Pro uvádění programu ve školách není příliš pravděpodobná realizace v 5 souvislých dnech. Projekt by probíhal cca 4 měsíce (v jednom školním pololetí), kdy by se realizoval každý týden, ideálně ve stejný čas, v hodinových až dvouhodinových blocích. Některé aktivity je třeba pro tento účel lehce časově přizpůsobit - přidat nové úkoly apod.

Hodinová dotace

Aktivita/Blok Počet hodin (60 min) Počet vyučovacích hodin (45 min)
Úvod + vlastnosti vody 6 8
Voda na Zemi + voda v domácnosti 4,5 6
Voda v přírodě 5,25 7
Závěr + zpětná vazba 3,75 5

Jednotlivé výukové bloky

1. projektový měsíc (Úvod + vlastnosti vody)

2. projektový měsíc (Voda na Zemi + voda v domácnosti)

  • Fórum města Vodoběhy (45 minut) - řešení opatření + opakování získaných informací formou diskuze.
  • Voda na Zemi (45 minut) - aktivita je potřeba zkrátit - např. vynechat vysvětlování meandrů.
  • Protejkalovi (90 minut) - aktivita je potřeba prodloužit, můžeme přidat dalšího člena rodiny, kterého skupiny navštíví. Např. syn Kája, který leží ve vaně plné vody - žáci mohou doporučovat sprchu apod.
  • Cesta vody k nám domů + Investoři (90 minut), aktivita je potřeba mírně protáhnout (15 minut) - je možné přidat čas u tvoření schéma vodovodní sítě.

3. projektový měsíc (Voda v přírodě)

4. projektový měsíc (Závěr + zpětná vazba)

  • Počasí a meteostanice - aktivita, která seznámí žáky s předpovědí počasí, součástí je sestavení vlastní meteostanice a sledování počasí např. v průběhu školního roku.
  • Voda jako prvek - tvořivá aktivita seznámí žáky se základními vlastnostmi vody.
  • Voda na Zemi - aktivita seznámí žáky s úlohou vody na planetě Zemi a také říční sítí ČR, aktivitu je vhodné zařadit k učivu o vodstvu ČR.
  • Cesta vody k nám domů - při aktivitě žáci pochopí fungování vodovodní sítě.
  • Protejkalovi - zážitková situační aktivita, která seznámí žáky s možností úspory pitné vody v domácnosti.
  • Jako led - tvořivá aktivita, která seznámí žáky s různými skupenstvími hmoty.
  • Čovko čaj - zážitková aktivita, která seznámí žáky s funkcí čističky odpadních vod.

Místa v programu vhodná k umístění reflexe či ohlédnutí

Jednotlivé aktivity jsou koncipované tak, že často využívají znalosti a dovednosti z předchozích aktivit - přirozeným způsobem tedy realizátor zjišťuje získané znalosti a dovednosti žáků. Je rovněž důležité sledovat žákovské názory a pocity, které v nich jednotlivé aktivity vyvolávají. U naprosté většiny jednotlivých aktivit je reflexe zahrnuta v jejich popisu a jsou navrženy i možné reflektivní otázky, které lze účastníkům klást.

  • Prvním příkladem je tzv. “komunitní kruh”, který je zařazen v úterý večer. Žáci se rozdělí na 2 poloviny, každá skupina si sedne do kruhu. Realizátor vytvoří příjemnou atmosféru a ptá se žáků na jejich názory a pocity v prvních dvou dnech programu. Je možné posílat do kruhu svíčku (nebo jiný předmět) - kdo má předmět, mluví.
  • Další příklad reflexe je po aktivitě “Noční stezka”, kdy žáci po příchodu z lesa vytváří svá dračí vejce a realizátor s žáky formou nenásilné diskuze probírá jejich zážitky z trasy.
  • Další příklad reflexe je aktivita “Nafouklé emoce” zařazená v pátek dopoledne. Je to skupinová zpětná vazba. Realizátor má připraveno několik balónků s obličeji, které vyjadřují určitou emoci. Balonky kolují po skupině a každý účastník říká, jaká aktivita v něm vyvolala takovou emoci.
  • Posledním příkladem je aktivita “Průzkum veřejného mínění” zařazená v pátek dopoledne. Je to skupinová zpětná vazba, kdy žáci anonymně prostřednictvím barevných kamínků odpovídají na zadané otázky. Dvě otázky jsou otevřené - dotazování probíhá s lektory.
  • Rovněž je vhodné zjistit získané vědomosti a dovednosti žáků s odstupem po realizaci programu - například měsíc po skončení ŠVP. Pro tyto účely byl připraven písemný blok (sada jednoduchých otázek) a několik modelových situací, v kterých žáci musí jednat na základě získaných zkušeností:

Modelové situace: (příklad)

  • Představ si, že jsi s rodinou na prázdninách v kempu. Postavili jste stan a chcete si uvařit polévku na přenosném vařiči. Rodiče ti dali za úkol vařič sestavit a zapálit. Na co si budeš při sestavování a zapalování vařiče dávat pozor, aby se ti nic nestalo a vše proběhlo bezpečně?
  • Blíží se tvé narozeniny a moc si přeješ nový mobil. Rodiče ti ale řekli, že na nový mobil nemají peníze, protože musí platit vysoké účty za vodu. Co byste mohli u tebe doma dělat jinak, abyste ušetřili za spotřebu pitné vody?

Písemný blok: (příklady)

Voda v lidském těle, nezbytnost vody pro člověka

  • Která z následujících věcí je pro správnou funkci našeho těla nejdůležitější: a) jídlo; b) peníze; c) pitná voda; d) elektronika.
  • Jak dlouho dokáže člověk vydržet naživu bez vody? a) asi 2 hodiny; b) asi 1 den; c) asi 3 dny, d) asi 2 týdny.
  • Kolik litrů vody má v těle dospělák, který váží 75 kg?
  • Proč se naše tělo potí?

Voda v domácnosti:

  • Odkud město Brno čerpá pitnou vodu a jak se dostane k nám domů? a) pouze z podzemního prameniště; b) z podzemního prameniště a přehradní nádrže; c) pouze z přehradní nádrže; d) z řeky.
  • Jak se jmenují nádrže, které mohou vypadat jako rozhledny a najdeme je v Brně a nejbližším okolí? a) vodojemy; b) plynojemy; c) vodní potrubí, d) úpravny vody.
  • Co znamená zkratka ČOV?
  • Která místa / spotřebiče v domácnosti jsou napojena na kanalizaci?
  • Jaký je rozdíl mezi čistírnou (“čovkou”) a úpravnou vody?

Herní mechanika:

  • Co bylo naším cílem v městečku Vodoběhy? Proč jsme získávali peníze?
  • Které informace byly na tabuli s plánkem Vodoběh? Zakroužkuj ty, které tam byly: a) spokojenost obyvatelstva, b) počet obyvatel, c) průměrná spotřeba vody na 1 obyvatele, d) zásoby pitné vody, e) kvalita vody, f) informovanost obyvatel.

Driven by DokuWiki Recent changes RSS feed Valid CSS Valid XHTML 1.0