Vodoběhy Vás vítají

Jeden z realizátorů se představí a předstoupí před účastníky, aby jim přečetl krátký příběh: “Bylo, nebylo, kdysi dávno existovalo městečko zvané Vodoběhy. Ale ne! Tento příběh začíná jinak! Takže ještě jednou: Bude, nebude, kdysi v budoucnu, přesněji řečeno v roce 2039, existuje městečko zvané Vodoběhy. Je to město jako každé jiné; najdeme v něm moderní rodinné domy, školy, obchody, parky s chytrými lavičkami, náměstí, veřejnou městskou wifi síť, hyperloopovou stanici a další běžné věci, které města v této době mívají. Kromě těchto běžných věcí mají Vodoběhy i jeden zásadní problém. Většina lidí, kteří ve městě žijí, si tento problém zatím moc neuvědomuje, ale o to je ten problém vlastně závažnější. Starosta / starostka městečka proto svolal/a občany, aby je s problémem seznámil/a. Většina z nich je ve středních letech (ukazuje na účastníky) - je jim něco málo přes 30 let! Přišli sem, protože jim osud jejich města není lhostejný a chtějí vědět, jestli pro město mohou něco udělat. Tito lidé totiž dobře vědí, že budoucnost každého člověka je závislá na jeho okolí - kdyby se každý staral jen sám o sebe, tak by celé jejich město nemělo žádnou budoucnost. Ale dost už o budoucnosti! Představte si, že budoucnost je teď a tady! Píše se rok 2039, vy jste dospělí obyvatelé městečka Vodoběhy a právě za vámi někdo přichází….”

Přichází dva realizátoři (každý z nich má nějaký výstřední futuristický kostýmový doplněk) - představí se účastníkům jménem i příjmením (ideálně reálné křestní jméno a smyšlené příjmení). Jeden z realizátorů je místostarostou obce, druhý je ředitel obecního výzkumného ústavu. Místostarosta oznámí, že se s občany za malou chvilku setká, aby probrali podrobnosti jejich pobytu ve městě. Také oznámí v kolik hodin a kde proběhne setkání se starostou. Realizátor v roli ředitele výzkumného ústavu účastníky provede po areálu a nejbližším okolí, představí plánek areálu jako areál výzkumného ústavu.

Příklad průběhu prohlídky areálu: “Vítám Vás v našem výzkumném středisku obce Vodoběhy. Moje jméno je Danča “Vodičková”, jsem ředitelkou střediska. Zaslechla jsem, že si Vás, občany Vodoběh, pozvala starostka ohledně nějaké důležité záležitosti, o které bohužel moc nevím. Mým úkolem je provést Vás výzkumným střediskem. Nyní vás tedy provedu areálem střediska a seznámím Vás s jednotlivými budovami a dalším příslušenstvím. Stojíme u budov městského úřadu. Zde se nachází také Vaše restaurace a ubytování s terasou. Jsou zde také 2 specializované učebny - kyslíková a vodíková. Pokud budete mít během pobytu nějaký zdravotní problém, obraťte se prosím na naši polikliniku. (učitelé) Nyní se podíváme na Vaše ubytování. Ve Vodobězích se nachází několik ulic: Říční, Jezerní, Studniční, Pramenitá, Rybniční, Potoční, Mořská, Močálová a Tůňková. Zde je také výzkumný ústav. Podíváme se, kdo kde bydlí. Pokračujeme areálem, zde je vstup do lesa a kontejnery na nebezpečný odpad. Procházíme kolem ubytování sezónních pracovníků, míjíme výzkumný trávník. Zde je dětské hřiště (přečteme si provozní řád.) Můžeme se podívat na rybník Olšovec. Míjíme recepci a kolem výzkumné louky a úschovny strojů pro vodní výzkum se vracíme zpět k budovám městského úřadu.”

Tento programový blok vede realizátor v roli “místostarosty”.

Dovolte mi, abych vám představil své kolegy z řad našich výzkumných pracovníků. (představuje ostatní realizátory a učitele, ujasňuje, jak je mohou účastníci oslovovat)

Vodobězích toho zatím pořád víte poměrně málo, ale s jistotou lze říct, že zde jedna věc určitě existuje. Tahle věc existuje, existovala a nejspíš bude existovat všude, kde spolu žije víc lidí pohromadě. Není to žádná hmatatelná věc, ale kdybychom to neměli, tak bychom žili v neustálém strachu a nebezpečí z toho, že se k nám nějaký druhý člověk bude chovat škaredě (nebude nás respekovat, bude nás napadat, brát naše věci, atd.) Uhádnete, o čem mluvím? Ano, mluvím o pravidlech!

Jestli někdo z vás přijde na to, jaký by měl být hlavní účel každého dobrého pravidla? Proč si vlastně jako lidé často pravidla určujeme? (mělo by jít především o bezpečí jednotlivců ve skupině - popř. příjemnější prostředí alespoň velké části skupiny) Víte, jak zní takzvané zlaté pravidlo? “Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim.” Zamyslete se nad tím, jak tohle pravidlo posiluje pocit bezpečí jednotlivce ve skupině? Nějaká pravidla platí i ve Vodobězích. Chceme ale, aby byla jasná, výstižná a nebylo jich moc. Když je něčeho moc, tak se to blbě pamatuje.

A protože naše pravidla pochází z trošku jiné doby (z budoucnosti), jsou psány trošku “zvláštním” jazykem a musíme si jejich význam přeložit. Aby bylo vše jasné, tak zkusíme ke každému z pravidel přiřadit jeden obrázek a já k němu zapíšu vaše “překlady”.

Chcete ještě nějaké pravidlo nějak doplnit? Jsou vám teď tato pravidla jasná? Chybí vám v tomto seznamu nějaké podstatné pravidlo?

Teď se ještě pojďme podívat na to, jak bude vypadat takový normální den nás všech tady ve Vodobězích (realizátor projde denní harmonogram, který je napsaný na flipchartu). Zmíněné časy jsou samozřejmě pouze orientační a budou se měnit podle toho, jak to bude potřeba - vždycky se na tom ale společně předem domluvíme. Jsou k harmonogramu ještě nějaké dotazy? Jestli ne, tak děkuji za pozornost!