3.1.3 Seznámení

• účastníci se naučí vzájemně svá jména
• účastníci se o sobě navzájem dozvědí něco zajímavého

Nejsem v neznámé skupině cizích lidí, znám ostatní účastníky jménem.

Sdílení ve dvojici, naslouchání, pohybová hra.

Metody a formy

• Komunikace v mateřském jazyce je rozvíjena:
  • představováním sebe sama ve dvojici (mluveným slovem) v omezeném časovém limitu.
  • reprodukováním sdělených informací o své dvojici ostatním účastníkům.
• Sociální a občanské schopnosti jsou rozvíjeny:
  • sdílením a nasloucháním při představování ve dvojici.
  • napojením se na skupinu při aktivitě „Balonky v kruhu“.

Krátké seznamovací hry a aktivity ve skupině – „jmenovky“, „balonky v kruhu“, „zombie“.

Je třeba si předem připravit jmenovky (placky, vizitky), které realizátoři hned ráno u vstupu rozdají účastníkům. Zároveň je třeba nachystat systém rozdělení jmenovek tak, aby vždy dva účastníci dostali navzájem svoje jmenovky, a do tohoto systému zařadit lektorský tým tak, aby lektoři nebyli ve dvojicích spolu, ale s účastníky. Realizátor, který aktivitu vede, si připraví zvoneček nebo jiné zařízení, kterým pak signalizuje vypršení časového limitu (je vhodnější než hlasité volání a křičení).

Je potřeba vyhlédnout vhodné místo pro realizaci aktivity – ideálně venku, ve stínu (pokud je horko).

Je potřeba uvést účastníky do kontextu – říct jim, že bude následovat několik drobných aktivit, jejichž cílem je vzájemné seznámení, nic hlubšího.

Jmenovky: Realizátor zadá úkol a pak hlídá časový limit, zároveň však také sleduje skupinu, zda interakce probíhá v pořádku a účastníci v daném časovém limitu stíhají. Ostatní realizátoři by se měli zapojit také, nejen proto, aby se poznali s účastníky, ale aby mohli „rozjíždět“ aktivitu. Je třeba s tím počítat již při rozdělování jmenovek.

Balonky v kruhu: Celá skupina (včetně realizátorů) stojí v kruhu. Na začátku je potřeba ukázat, jak „správně“ házet balónek tak, aby bylo snadné jej chytit (důležité je oslovení účastníka jménem, navázání očního kontaktu a házení spodem, vysokým obloukem). Vedoucí realizátor hází prvnímu účastníkovi, ten dalšímu atd. Chvíli si skupina jen tak hází balónkem (s oslovením jménem a očním kontaktem). Poté se udělá jedno kolo, kdy každý účastník má balónek právě jednou (poté, co měl balónek, si dřepne, a ostatní mu již nehází). Po prvním kolečku se mění směr pohybu – hází se pozpátku (od posledního účastníka k prvnímu). Poté se mohou přidávat další míčky – celkem se může v jednu chvíli v kruhu pohybovat až šest míčků.

Zombie: Toto je trošku recesní hra, je dobré si ze sebe občas dělat trochu legraci. Začít musí ovšem lektor. Lektor předvede, jak vypadá zombie a dost u toho přehrává (účastníci většinou napodobují tak s poloviční intenzitou). Jeden hráč uprostřed je „zombie“ a snaží se „zakousnout“ nějakého spoluhráče. Ostatní ho mohou „zachránit“ tak, že vysloví jeho jméno. Realizátor hlídá, zda jsou účastníci rovnoměrně zapojeni, zda „zombie“ není v kruhu příliš dlouho (účastníkovi to nemusí být příjemné). Do hry se zapojují i ostatní realizátoři.

Programový blok končí aktivitou Zombie. Realizátor musí vycítit, kdy je aktivitu vhodné ukončit, kdy už to začíná být nuda.

Celého seznamovacího bloku by se měl účastnit celý tým realizátorů.

Při párování jmenovek je dobré dát si pozor na to, aby nebyli ve dvojici účastníci, kteří se již znají (např. žáci ze stejné školy).

U balónků v kruhu i u Zombie by měl lektor včas vycítit, že už aktivita trvá příliš dlouho a účastníci se začínají nudit, a aktivitu včas ukončit.

Metodický důvod aktivity

Na začátku akce je potřeba dát dostatečný prostor k aktivnímu seznámení účastníků. Vytváří to pak ve skupině větší pocit bezpečí a ochotu sdílet a mluvit o svých pocitech a prožitcích.

Variantní podoby

Jakákoliv seznamovací hra, ideálně alespoň lehce pohybová.

Alternativy aktivity

Pokud se workshopu účastní např. třída, která se již zná, je logické seznamovací aktivity vypustit.

Aktivita nemá přílohy.