3.7 Nemusíme se jich bát

Seznámení žáků se škálou jedovatých živočichů planety Země; osvětlení evolučních důvodů jedovatosti; rámcová kalkulace nebezpečnosti těchto živočichů s důrazem na Českou republiku; přiblížení důležitosti těchto živočichů v přírodě a jejich ekologického významu; pozorování živých pavouků, štírů a dalších členovců.

Nebezpečnost jedovatých živočichů se v nejrůznějších zdrojích často přehání, což má za následek obecné iracionální obavy z těchto tvorů a nedocenění jejich role v přírodě. Snad nejvíce se to týká pavouků, štírů a hadů. Tito živočichové však plní velice důležitou úlohu v potravním řetězci a činnosti ekosystému vůbec a zejména v našich zeměpisných šířkách si svou špatnou pověst nezasluhují.

Přednáška kombinující frontální výklad s diskusí, beseda s odborníkem, individuální pozorování a zkoumání, diskuse.

Metody a formy

• Komunikace v mateřském jazyce je rozvíjena:
  • pochopením odborného výkladu a rozšířením slovní zásoby.
• Smysl pro iniciativu a podnikavost:
  • překonáním iracionálních obav při kontaktu s živými exempláři různých živočichů.

Diskuzní beseda s odborníkem doplněná ukázkami živých exemplářů s možností bližšího prozkoumání pod odborným dohledem.

Pokud je to možné, v pauze mezi tímto a předchozím programem žáky vyvedeme z místnosti a přestávku trávíme mimo místnost. Před návratem dovnitř upozorníme na to, že v této části programu přijdou žáci do styku s živými zvířaty, tak ať nejsou nepříjemně překvapeni po vstupu do místnosti.

Aktivita se odehrává ve velkém sále. Předem připravíme počítač s prezentací a projektor, přes který budeme snímky promítat; je velmi užitečné, aby realizátor disponoval dálkovým ovládáním (prezentérem) s laserovým ukazovátkem, umožní mu to volně se procházet a nesedět za počítačem, ze kterého se pouští prezentace. Prostor před plátnem upravíme tak, že na zemi pokrytou kobercem rozmístíme sedací polštáře, dle počtů žáků. Podsedáky necháme žáky rozmístit tak, aby žáci viděli na plátno, kam se bude promítat obrázková prezentace. V případě neochoty žáků prosadíme jednovrstvý půlkruh okolo plátna (aby se neshlukovali žáci, kteří svým bavením nabourávají běh programu).

Rovněž přichystáme několik stolů, na které rozmístíme terária a další nádoby s exponáty.

Po rozesazení žáků do prostoru tak, ať všichni vidí na plátno a uvádějící, je představen odborný host. Spolu s realizátorem programu (ten v tomto případě měl zkušenosti s teraristikou a absolvovaným vzděláním mohl fakticky zaštítit část teoretického úvodu) provedou žáky úvodní prezentací, kde se seznámí se základními fakty stran jedovatých živočichů:

• jedovatí živočichové jsou k nalezení skrze takřka všechny větší taxonomické skupiny
• primárně jsou jedovatí buď kvůli lovu kořisti, nebo obraně vlastního života
• způsoby, kterými dopravují jed do oběti, jsou rozličné (bodce, žihadla, zuby, žahavá vlákna…)
• často disponují jiným systémem obrany než jedem
• skutečně člověku nebezpečná je naprostá minorita druhů většinou z tropů či subtropů
• všichni hrají svou podstatnou úlohu v rámci potravního řetězce a svých ekologických nik
• nenávist lidí vůči těmto živočichům je iracionální

Během teoretického úvodu je rozvíjena schopnost komunikace žáků v mateřském jazyce pochopením odborného výkladu. Po skončení prezentace přistupujeme k diskuzně-praktické části, kdy se nejprve posílají neživé vzorky žákům do rukou. Ti si je mohou podrobně prohlédnout za pomoci zapůjčených zvětšovacích skel (lup). V případě živých exemplářů je lépe žáky sezvat ke stolům, kde uvádějící jednotlivé exponáty okomentují; v případě velkého počtu účastníků je takto vhodno zřídit alespoň 2-3 stanoviště, jejichž chod obstarají realizátoři.

Z metodického hlediska je u této aktivity třeba především brát ohled na možnou neochotu až odpor žáků ke kontaktu s představovanými vzorky a do tohoto je v žádném případě nenutit. Je žádoucí vytvořit otevřenou, přívětivou atmosféru, ve které se žáci budou cítit komfortně. V praxi se poměrně osvědčilo postupovat postupně po škále obrázek/fotografie - neživý vzorek (exuvie, vypreparovaný živočich) - živý exemplář. Je takřka nemožné, aby všichni žáci s původně negativním přístupem projevili stejné tempo odbourávání jejich neochoty ke kontaktu se vzorky, a je proto nutné respektovat jejich individuální cítění.

Nicméně je také záhodno si uvědomit, že to, co člověka na první pohled odpuzuje, jej často vnitřně jakýmsi záhadným způsobem přitahuje. Tohoto zdánlivého paradoxu je potřeba využít a představit s pomocí vzorků a zasvěceného výkladu s mnoha zajímavostmi danou skupinu živočichů tak, aby výsledný dojem byl kladný a emocionálně pozitivní. Velmi vhodným pokusem pro tento účel je např. nasvícení štíra UV světlem ve tmě, protože tito pavoukovci jej odrážejí a jeví se jako světélkující. Žáci během celého programu překonáním iracionálních obav rozvíjejí svůj smysl pro iniciativu a podnikavost, zejména pak při kontaktu s živými exempláři různých živočichů.

Po předvedení všech exponátů a zodpovězení všech dotazů je na místě poděkovat nejen přizvanému hostovi, ale také všem žákům – nemálo z nich jistě muselo potlačit své negativní vnímání až odpor k použitým přírodninám a živočichům.

Jedovatí živočichové se mezi lidmi netěší příliš velké oblibě a z neznalosti o nich plyne i často přehnaný a iracionální strach z nich. Rovněž častá vizuální neatraktivita z nich činí objekty lidského odporu a dalších negativních emocí. Přitom jejich důležitost v rámci jimi obývaných ekosystémů je objektivně nesporná a subjektivně tito tvorové vzbuzovali u lidí krom zmíněných negativních pocitů i představivost a fascinovali je. Tento blok se snaží jednak uvést na pravou míru některé mýty, stále kolující mezi lidmi o těchto živočiších, objektivně zhodnotit nebezpečí, které pro člověka představují, a přiblížit jejich užitečnost v přírodě. Dále pak částečně navazuje na blok o práci se strachem, neboť kontakt s vystavovanými subjekty může posloužit jako krok k jeho odbourání ve vztahu k těmto živočichům.

Z metodického hlediska je třeba především brát ohled na možnou neochotu až odpor účastníků ke kontaktu s představovanými vzorky a do tohoto je v žádném případě nenutit. Je žádoucí vytvořit otevřenou, přívětivou atmosféru, ve které se studenti budou cítit komfortně. V praxi se poměrně osvědčilo postupovat postupně po škále obrázek/fotografie - neživý vzorek (exuvie, vypreparovaný živočich) - živý exemplář. Je takřka nemožné, aby všichni účastníci s původně negativním přístupem projevili stejné tempo odbourávání jejich neochoty ke kontaktu se vzorky, a je proto nutné respektovat jejich individuální cítění.

Nicméně je také záhodno si uvědomit, že to, co člověka na první pohled odpuzuje, jej často vnitřně jakýmsi záhadným způsobem přitahuje. Tohoto zdánlivého paradoxu je potřeba využít a představit s pomocí vzorků a zasvěceného výkladu s mnoha zajímavostmi danou skupinu živočichů tak, aby výsledný dojem byl kladný a emocionálně pozitivní. Velmi vhodným pokusem pro tento účel je např. nasvícení štíra UV světlem ve tmě, protože tito pavoukovci jej odrážejí a jeví se jako světélkující.

Do materiálu se u této aktivity započítávají i vzorky použité specialistou k výkladu. Zacházení s nimi vyžaduje nejvyšší míru opatrnosti a také dozor lektora.

Obsahové přílohy