3.13 Etologie - teoretický úvod do vědy o chování živočichů

• Seznámení studentů se základy etologie.
• Nabytí základních teoretických poznatků o chování živočichů a jeho projevech, které žáci využijí při následném vlastním pozorování.

Etologie je v kontextu ostatních přírodovědných disciplín mladá věda zabývající se chováním (životními projevy) živočichů; její současná podoba se formovala v průběhu 20. století a její poznatky se dají aplikovat i na lidské chování – etologické poznání má tedy přesah i do sociálních věd jako psychologie či sociologie.

Frontální výklad, diskuse.

Metody a formy

• Komunikace v mateřském jazyce je rozvíjena:
  • Porozumění odbornému výkladu, rozšiřování slovní zásoby, diskusí s přednášejícím.

Přednáška odborníka na etologii uvádějící do problematiky chování živočichů s následnou diskusí.

Aktivita se odehrává ve velkém sále/učebně. Příprava prostoru se podobá té před aktivitou Evoluce čili vývoj: předem připravíme počítač s prezentací a projektor, přes který bude přednášející snímky promítat; je velmi užitečné, aby uvádějící disponoval dálkovým ovládáním (prezentérem) s laserovým ukazovátkem, umožní mu to volně se procházet a nesedět za počítačem, ze kterého se pouští prezentace. Prostor před plátnem upravíme k sezení pro daný počet žáků. V tomto případě se doporučuje na rozdíl od aktivity Evoluce čili vývoj sezení na židlích či lavicích, ne na zemi na polštářích; snížená poloha při dvojnásobné délce oproti evoluční aktivitě by již mohla vybízet k dřímotě. Bude-li to u žáků vítané, je možno zařídit i stoly k případnému psaní poznámek.

Úskalím přednášky se může ukázat osobnost přednášejícího. Etablovanost v oboru či případné univerzitní pedagogické zkušenosti nezaručují schopnost specialisty dostatečně zaujmout a vypořádat se s kolektivem středoškolské třídy. Naopak podaří-li se najít charismatického odborníka schopného zaujmout a nadchnout pro dané téma, může se i frontální přednáška stát jedním z vrcholů programu. Zodpovědnost při výběru takové osobnosti leží na realizátorech programu.

Před přednáškou samotnou je každopádně vhodné studenty upozornit, že je čeká setkání se skutečným vědcem a odborníkem a že by podle toho měli přizpůsobit své s programem nesouvisející projevy.

Po přesunu žáků z předchozí aktivity a jejich rozsazení představí realizátor programu náležitě výjimečného hosta – vědeckého pracovníka. V podstatě ihned mu předá slovo a do přednášky zasahuje minimálně, pouze v případě nekázně či nechtěného rušení ze stran žáků může působit jako korektor jejich projevů, aby se minimalizovaly případné nutné pauzy v hovoru specialisty.

Klíčovými pojmy, které by měly být během přednášky probrány, jsou:

Etologie, chování vrozené a získané, reflex, kineze, taxe, vrozené koordinace, chování podmíněné látkovou výměnou, komfortní chování, obranné chování, reprodukční chování, sociální chování, komunikace, učení a některé příklady jeho forem (vtištění, habituace, podmiňování, imitace, tradice). Výklad těchto pojmů je k nalezení v metodické příloze.

U žáků během přednášky kromě schopnosti učit se nabýváním teoretických znalostí a vědomostí dochází k rozvíjení dovednosti komunikace v mateřském jazyce nasloucháním a pochopením odborného výkladu, což je podmínkou pro případné další studium na vyšších typech škol.

V závěru je žákům dán prostor pro dotazy stran probírané tematiky. Ještě dále se tím rozvíjí jejich schopnost komunikovat v rodném jazyce, zvlášť vzhledem k možnosti diskuse s profesionálním vědcem. Je vhodné – v případě nezájmu, únavy či ostychu ze strany žáků, kteří nevznášejí žádné dotazy – aby se případně realizátor celého programu zeptal odborníka na nějaký jev, který mu není zcela jasný. Může tak pomoci odstartovat delší panel otázek a odpovědí.

Přednáška je zařazena, aby studentům přiblížila jednu z nejzajímavějších zoologických disciplín a zároveň jim dala teoretický základ pro pozorování zvířat, které je jedním z dalších bodů programu. Etologie je vybrána mimo jiné proto, že mnoho projevů zvířecího chování je studentům již známo, ale jejich výklad nemusí být u laické veřejnosti správný. Zároveň svým přesahem do společenských věd umocňuje vztah člověk - zvíře, což je jeden z cílů celého programu. Rovněž vzhledem k cílení programu na středoškolské žáky jde o vhodnou ochutnávku vysokoškolské výuky, která probíhá právě formou přednášek odborníků na dané téma a na univerzitě pracujících.

K podrobnějšímu studiu problematiky lze využít např. následující literaturu:

• GAISLER, Jiří a ZIMA, Jan. Zoologie obratlovců. Praha: Academia, 2018. ISBN 978-80-200-2702-3.
• VESELOVSKÝ, Zdeněk. Chováme se jako zvířata?. Praha: Panorama, 1992. ISBN 80-7038-240-6.
• VESELOVSKÝ, Zdeněk. Etologie. Biologie chování zvířat. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1331-8.

Obsahové přílohy