Command disabled: diff

Srdce, plíce v nás

Změňte nadpis stránky na název aktivity a odstraňte tuto poznámku.

Účastníků 8-16
Fyzická náročnost I
Psychická náročnost III
Autor/ři Dana Hladká, Monika Hojdanová, Julie Tomaňová
Počet uvádějících 1
Čas na realizaci 2 hod
Čas na přípravu kolik času je na nachystání a poklizení aktivity v místě realizace
Prostředí kde se aktivita odehrává či v jaké denní/roční době
Rozdělení účastní se aktivity za sebe, za celou skupinu nebo jsou rozděleni do menších týmů

Cíle

Účastník se seznámí s anatomií a fungováním srdce a plic a jejich funkčním propojením. Účastník odchází s praktickou znalostí tlakoměru, fonendoskopu a dokáže jednoduše popsat a vysvětlit malý a velký krevní oběh

Sdělení

Věta, či souvětí (myšlenka), se kterou by účastník či účastnice měli z aktivity odcházet.

Metody

E-U-R, přednáška, provádění pokusů, reflexe, učení prožitkem

Metody a formy

Klíčové kompetence

Které klíčové kompetence a jakým způsobem jsou aktivitou rozvíjeny v účastnících. Koresponduje s části 1.4 z 1. Je vhodné dále rozšířit o jakékoliv měkké kompetence rozvíjené aktivitou.

Př:

  • Komunikace v mateřském jazyce je rozvíjena:
    • nácvikem porozumění psaného textu při čtení pravidel simulační hry a pokládáním dotazů na jejich výklad a důsledky,
    • aktivní komunikací mezi hráči v průběhu simulačních her uvnitř týmu i mezi týmy,
    • rozborem průběhu, při které účastníci vyjadřují svůj pohled na klíčové okamžiky a moderovanou diskusí na závěr.
  • Matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy a technologií jsou rozvíjeny:
    • pozorováním průběhu první simulace a logickou dedukcí skrytých pravidel a vzorů chování systému,
    • aplikací zadaných aritmetických pravidel chování systému a extrapolací jeho budoucího vývoje.
  • Sociální a občanské schopnosti jsou rozvíjeny
    • zažitím si a uvědoměním k čemu vede neefektivní hospodaření se sdílenými zdroji,
    • aktivním nasloucháním a vyjadřováním názoru u moderované diskuse.

Forma a popis realizace

Blok o třech hlavních částech - nejprve práce ve dvojicích s tlakoměry, jednotlivci s fonendoskopy; pitva srdce ve dvojicích a skupinové zkoumání plic a zbytku kořínku. Reflexe na závěr.

Obsah

evokace

  • lektor položí otázku do celé skupiny: Co se vám vybaví, když se řekne „srdce a plíce“? Studenti odpovídají všechno, co je napadne
  • „položte ruku na svoje tělo tam, kde si myslíte, že máte svoje srdce.“ (všichni studenti i lektor).Lektor pak dopřesňuje: nejprve nahmatáme uprostřed hrudníku hrudní kost (tu širokou a placatou) a pod její spodní třetinou je uloženo naše srdce. Není tedy nalevo, ale většinou je uprostřed hrudníku, jen asi 1/3 je nalevo. Srdce v hrudníku není úplně rovně, ale je natočené, hrot srdce je natočený doleva.
  • „Ukažte, jak si myslíte, že je vaše srdce veliké.“ Lektor pak upřesní: v průměru je zdravé srdce velké jako pěst dotyčného člověka. Pokud je to aktivní sportovec (je to sval a svyly se námahou posilují a zvětšují) nebo je nemocný, může být srdce zvětšené.

uvědomění

tlakoměry

  • studenti dostanou do dvojice tlakoměr a formulář k vyplnění
  • lektor vysvětlí, jak tlakoměr funguje a k čemu slouží: k zjištění krevního tlaku se musí naměřit dvě hodnoty: systolický tlak (hodnota vzniklá v momentě srdečního stahu, kdy je krev vtlačena do cév) a diastolický tlak (hodnota naměřená v momentě, kdy je srdeční sval uvolněný a plní se krví. Hodnoty jsou na tlakoměru uvedeny v milimetrech rtuti (mmHg).
  • studentům dáváme k dispozici digitální tlakoměry, které fungují na jiném principu než „klasické“ poslechové měření tlaku: metoda měření spočívá v určení takové hodnoty tlaku, při níž jsou největší tlakové změny v tepně. Tonometr tedy nestanovuje hodnoty systolického a diastolického tlaku, nýbrž hodnotu tzv. středního arteriálního tlaku a obě meze dopočítává programové vybavení přístroje. Právě z toho důvodu, že se při oscilometrické metodě měří střední tlak a systolický i diastolický tlak se odhadují, nebylo dosaženo takové přesnosti srovnatelné s auskultační metodou (tedy tou „poslechovou“).
  • studenti si ve dvojici pomáhají s obsluhou tlakoměru, nasazováním manžety a zapisováním výsledků do formuláře (hodnoty krevního tlaku a pulsu). Každý student si naměří 2-3 hodnoty v klidu.
  • spolu se studenty si dáme 15 dřepů s výskokem (nebo jinou zátěžovou alternativu) a znovu měříme
  • krátká diskuze o tom, proč se změnil tlak a zrychlil puls (protože když začneme s fyzickou aktivitou, náš mozek a svaly akutně potřebují víc kyslíku a cukru obsaženého v krvi. Protože ale nemáme žádný náhradní vak s krví, tak tu svoji musí naše srdíčko rychleji honit po těle a zároveň začneme rychleji dýchat, aby se krev zvládla okysličit a odvedl se přebytečný oxid uhličitý.)

fonendoskopy

  • srdce a dýchání můžeme poslouchat pomocí fonendoskopu
  • každý student si vyzvedne u lektora svůj fonendoskop a poslouchá svůj dech (nádech, výdech i vzduch procházející přes hlasivky jako hlas posloucháme na průdušnici procházející v přední části krku) a srdce (nejlépe přímo na kůži nad a pod levou prsní bradavkou)
  • po poslechu v klidu si znovu uděláme společných 10-15 dřepů a znovu posloucháme, jak se změnilo bušení srdce (srdíčko bude bít rychleji a silněji z důvodů uvedených výš).

vysvětlení malého a velkého krevního oběhu

Metodika uvedení

Příprava

Realizace

Evokace:

  • Cca týden před samotným programem poslat do školy účastníkům obrázky/plánky malého a velkého krevního oběhu (1 obrázek/studenta) s tím, že do něj mají zapsat všechno, co je napadá k tématu srdce a plic v nás. Poprosíme pedagogický doprovod, aby nám obrázky nafotili, abychom předem tušili, v jaké odbornostní úrovni se budeme pohybovat.

Příchod studentů na program: uvítání, vybrat si plášť (ale zatím není třeba oblékat), krátká pravidla práce v laboratoři, s biologický materiálem a ostrými nástroji, bezpečnostní pokyny v případě nevolnosti. Rozdělení se do dvojic (toto může proběhnout už ve škole, studenti přichází a už ví, s kým budou ve dvojici pracovat). Zveme studenty do laboratoře, dvojice si sedají naproti sobě.

  • Ptáme se studentů, co pro ně srdce a plíce znamenají, navazujeme kontakt. Zjišťujeme, kde si studenti myslí, že srdce mají uloženo v těle a jak je jejich srdce velké a korigujeme odpovědi.

Uvědomění:

  • Jdeme zkoumat srdce studentů neinvazivními metodami: tlakoměry a fonendoskopy. Ukážeme a vysvětlíme, jak tlakoměr funguje, studenti dostávají 1 tlakoměr do dvojice, pro každého je nachystán formulář pro jednoduché zaznačení jím naměřených hodnot (krevní tlak a srdeční tep). Studenty provádíme postupným měřením (2-3x se změří každý student, kolega ve dvojici mu pomáhá připnout manžetu tlakoměru a zapisovat výsledky). Jakmile mají studenti proměřeno, bavíme se o tom, co ty hodnoty znamenají, k čemu tlak v cévách máme a co je to tep. Bavíme se o tom, jak lze tlak a tep snížit a jak zvýšit. Vybídneme studenty ke společnému dynamickému cvičení (15 dřepů s výskokem) a tím navýšení tepu a tlaku. Hned po doskákání si studenti opět měří tlak a poslouchají si srdíčko fonendoskopem. Porovnáváme naměřené hodnoty před a po cvičení a vysvětlujeme si, proč se liší a co to znamená.
  • Uklizení tlakoměrů a fonendoskopů.
  • Vysvětlení malého a velkého krevního oběhu na velkém plakátě na zdi/magnetické tabuli lektorem; studenti mají do dvojice zalaminované ty stejné obrázky před sebou (ve velikosti A4/3/hmatové šablony podle stupně zrakového handikepu).
  • Oblečení a zapnutí plášťů, vyhrnutí rukávů k loktům, nabídnutí jednorázových rukavic (záleží na preferenci studentů)
  • Rozdání vepřových srdíček do dvojic, výzva, ať studenti hmatem a za pomoci těch informací, které teď dostali, zjistí, která strana srdce je pravá a která levá. Utření rukou do papírových kapesníčků, které jsou na stolech.
  • Přivolání studentů k lektorskému stolu. Na „lektorském“ srdíčku shrnutí toho, co studenti zjistili u svých stolů ve dvojicích. Doplnění informací o tom, jak je srdce upevněno v hrudníku, na co je perikard + jeho prozkoumání hmatem (pevnost, tloušťka, kluzkost na srdečním svalu), na co je na srdci tuk.
  • Studenti jdou znovu ke svým stolům, srdíčka (ještě pořád k celku) teď zkoumají zevnitř (ale ještě hmatem). Prostrkují prsty skrz pravou a levou část srdce a zjišťují, jestli se uvnitř srdce mohou potkat. Zkouší pevnost a pružnost velkých cév a rozdíly mezi nimi.
  • Další setkání u lektorského stolu: ukázka rozříznutí srdce s detailním popisem, jak se to má udělat a na co pozor. Rozříznuté srdíčko otočíme směrem ke studentům a pomáháme jim se v něm rozientovat – co jsou krevní sraženiny (odstraníme je) a hlavně kde je teď pravá a levá část srdce. Akcentujeme funkční rozdíly – pevnost a tloušťku stěn.
  • Studenty posíláme k pracovním stolům, rozdáváme jim nože na rozříznutí srdce a individuálně se domlouváme, kdo si srdce rozřízne sám a komu s tím pomůžeme či úplně rozřízneme. Necháme studenty vyčistit srdíčka od sražené krve a pořádně si prohlédnout rozříznuté srdíčko.
  • Opět setkání u lektorského stolu, tentokrát zaměřené na zkoumání chlopní: ptáme se, kdy už se studenti s chlopněmi během tohoto programu setkali a vysvětlujeme jejich funkci. Ukazujeme, kde je najdeme na obrázku a kde v reálném srdci, vysvětlujeme rozdílnost a taky význam názvů jednotlivých chlopní (např. cípatá chlopeň, poloměsíčitá, aortální,…)
  • Vysíláme studenty, aby našli alespoň dvě různé chlopně na svých srdcích; pobízíme k vyzkoušení pevnosti, tloušťky a pružnosti chlopní.
  • Naposledy před přestávkou pozveme studenty k lektorskému stolu a hledáme odpověď na otázku, odkud si pro svoji činnost bere srdce kyslík a cukr? Najdeme vstupy do koronárních tepen a lektor prostřikuje tepny obarvenou vodou (pokud jsou silnější zrakové hendikepy, prostřikujeme vodou s fluoresceinem pod UV lampou). Nevidomým studentům položíme prsty na koronární tepny, které zvýrazníme zevnitř pinzetou. Vysvětlíme, co vlastně znamená infarkt myokardu a co se s ním dá v nemocnici dělat.
  • Dáváme studentům několik minut na to, aby si srdíčko rozřezali tak, jak potřebují, prozkoumají, co je třeba prozkoumat. Tak jako celou dobu i teď jsme studentům plně k dispozici pro závěrečné dotazy týkající se srdce a toho, jak a proč funguje.
  • Necháme je uklidit – použité kapesníčky, filtrační papíry a rukavice do speciálního koše, použité pinzety, nože a rozřezaná srdíčka zpět do boxů.
  • Přestávka: 10 minut (lektor uklidí srdíčka do pevného odpadkového pytle, dá boxy s nástroji bokem na pozdější umytí, na stůl si nachystá pomůcky na blok o plicích).
  • Po přestávce se studenti schází u lektorského stolu, na kterém je ve velkém boxu nachystán celý kořínek (jazyk + srdce + plíce). Lektor se studenty ukazuje a prochází celou cestu vzduchu, kudy se do plic dostává – přes jazyk (názorně ukazujeme, co znamená pojem „zapadení jazyka“ a tím provazujeme tuto lekci s blokem o První pomoci), epiglotis, hlasivky přes tracheu do plic. Pod hlasivkami tracheu přestřihneme a důsledně hlasivky prozkoumáme, taky pevnost a strukturu trachei. Na ustřihnutou tracheu nasadíme tracheální kanylu, nafoukneme na ní balónek stříkačkou (1 student drží kanylu na místě, aby nevyklouzla). Nasadíme Ambu-vak a necháme dalšího studenta pomocí vaku dýchat do plic. Ty bývají z jatek často nějak naříznuté, ostatní ochotní studenti podle zvuku ucpávají díry v plicích, aby neunikal vzduch (tady zmiňujeme další pojem, který studenti často znají a to „pneumotorax“). Pozorování dýchajících plic, zájemci se střídají v držení kanyly a mačkání Ambu-vaku. Ostatní během dýchání zkoumají hmatem strukturu a pružnost plic.

Kousek plic ustřihneme (nebo necháme ustřihnout nějakého studenta) a vložíme do nádobky s vodou. Plíce se vznáší na hladině, když uřízneme kousek svaloviny jazyka, ten se ponoří na dno. Mluvíme o tom, jak se dá zjistit, jestli se dítě (či zvíře) narodilo živé a zemřelo po porodu nebo jestli se již narodilo mrtvé.

  • Zkoumáme samotnou strukturu plic: po zatlačení vychází vzduch z řezné plochy v podobě pěny, odkapává krev, cítíme průdušinky. Prozkoumáme i zbytky bránice, vysvětlíme, k čemu je bránice v procesu dýchání důležitá, jaká je její funkce. Se studenty prozkoumáme strukturu, pevnost, pružnost. Vysvětlíme další známý pojem „vyražený dech“. Tyto pozorování spojujeme s teoretickými znalostmi, které jsme předali při vysvětlování malého a velkého krevního oběhu (v tuto chvíli nás tedy zajímá ten malý). Protože máme k dispozici celý kořínek, dáváme dohromady všechny doposud zaznělé informace, vidíme propojení plic a srdce.
  • Necháme chvíli studenty, aby prozkoumali a doptali se na vše, co je k tomuto tématu zajímá.
  • Lektor uklízí box s kořínkem a pomůckami bokem, studenti se vrací na svá místa, v původních dvojicích si sedají naproti sobě.

Závěr, reflexe:

  • Vybízíme studenty, aby ve dvojici pojmenovali 3-5 věcí, které pro ně byly v tomto bloku nové/zaujaly je/překvapily. Necháme studenty sdílet cca 3-5 minut. Pak jim nabídneme, kdo chce, může za sebe jednu z těch věcí říct pro celou skupinu, ale nenutíme je k tomu.
  • Na úplný závěr dáme každému studentovi jeho list s obrázkem krevního oběhu, který už vyplňoval ve škole. Úkolem je jinou barvou tužky dopsat do papíru pojmy, které se jim teď – po proběhlém bloku o srdci a plicích- vybaví, když se řekne „srdce a plíce v nás“. Někam do rohu/na druhou stranu papíru se poznačí, která barva tužky byla použita před a která po programu.
  • Poděkujeme za ochotu ke zkoumání a zvídavost (pokud to tak bylo), vybídneme k umytí rukou teplou vodou a mýdlem a odložení plášťů.

Uzavření

Poznámky

Jak a proč se jednotlivé části programu uvádí tak jak se uvádí. Zkušenosti z uvedení, tipy na co si dát pozor během uvádění.

Metodický důvod aktivity v celkovém kontextu programu, variantní podoby či alternativy aktivity.

Odkazy

Pomůcky a materiál

Položka Počet Popis

Zde můžete uvést případná specifika při přípravě materiálu, na co si u něj dát pozor nebo tipy při práci s ním.

Přílohy

Aktivita nemá přílohy.

V značce {{attachments>0.0}} nahraďte za 0.0 čísloprogramu.čísloaktivity

Pokud je něco specifického ohledně příloh, zde je pro to prostor.

Driven by DokuWiki Recent changes RSS feed Valid CSS Valid XHTML 1.0